Albertova typologie lidí na Facebooku

Ať už si toho jsme vědomi nebo ne, každý se na Facebooku nějak projevujeme. Někdo je tam denně, někdo to zkoukne jednou za týden, někdo si založil profil a už ani neví proč. A pak jsou tací, kteří profil vůbec nemají a existenci Facebooku ignorují. A dobře jim tak.

V dobrém i špatném. Zajímavým úkazem na sociálních sítích jsou jisté druhy chování hraničící s poruchou osobnosti. Je Vám asi jasné, že já jsem na Facebooku pečenej-vařenej. Říkají mi: „Alberte, Alberte. Neměl bys to s tou prací přehánět. Jdi si raději cvičit prstovou jógu a udělej pár dřepů.“ Občas poslechnu. A co se týká uživatelů na Facebooku, tak na určité anomálie jsem si už zvykl, ale u některých to jde ztuha. Tímto tedy sdílím svá pozorování.

Chlubílkové

Všichni víme, že sociální sítě v čele s Facebookem je ideální místo ke sdílení svých úspěchů a všeho, co se nám povedlo. Neúspěch sem moc nepatří. Přiznat veřejně trable v rodině, s financemi či zdravím se nehodí. V tomto prostoru byste vypadali jako dinosauři. Nicméně mezi úspěchem a neúspěchem není vzduchoprázdno, ale pořádně velký prostor pro sdílení zajímavých informací a nápadů. Chlubílkové tento prostor nevidí, pro ně neexistuje. Vše je jen o nich a jejich povedeném životě. Takže chlubílky nemám moc rád, protože nic není černobílé. Ani život, ani Facebook. Když jsme si do naší firmy koupili nové auto, tak jsem měl velikou radost. Nechal jsem se s tím červeným krasavcem vyfotit. Červená mi sluší, navíc mi k tomu pan prodejce dal láhev šampaňského, se kterým mi to také moc sluší, prostě celkově povedená fotka. Problesklo mi na moment hlavou, že to dám taky na Facebook. Nakonec jsem to ale neudělal… Píšu to až na blog, protože mezi pravidelnými čtenáři jsou určitě tací, kteří mi nový auťák přejí. Však si ho taky zasloužím!

Sdíleči

Může za to buď důchod, nezaměstnanost, nedostatek volnočasových aktivit, nebo nevím… V krajních případech možná ještě přechodná radost z toho, že se dotyčný konečně naučil s počítačem a založil si profil na Facebooku. Zde bych přimhouřil oko, protože zatím neví, co dělá, a může se z toho tzv. „dostat“. V každém případě tento typ lidí na sociálních sítích tráví strašnou spoustu času. Skoro jako já, akorát je za to nikdo neplatí. Sdílejí a lajkují vše, co se jim dostane pod ruku, respektive objeví na zdi. Recept na bezlepkovou bábovku, zvířátko k adopci, slevový leták ze supermarketu… Ruka na myš klepne, i když vidí výzvu k podpisu petice na výstavbu nové nemocnice, která je vzdálená více než 100 km od jejich místa bydliště – čili se jich vůbec netýká. Prostě si k tomu sednou a „zfackují“ všechno na jednu hromadu. A na samý závěr dne je jejich pomyslnou třešničkou na dortu to, že popřejí všem Janičkám k jejich zítřejšímu svátku. Pak si jdou lehnout a další den se kolotoč opakuje nanovo. Pokud si někoho takového přidáte do přátel a sami nejste chroničtí sdíleči (jinak by Vám to nevadilo), naučíte se jediné: hezky rychle najít funkci „zrušit sledování“, abyste měli klid.

Duchové

Tohle je trochu jiné kafe. Pokud mají nahraný profilový obrázek, tak jedině zvířátko nebo nějakou postavičku od Walta Disneyho. Jejich jméno pravděpodobně není pravé, stejně tak jako informace v profilu, pokud vůbec nějaké uvedou. Na Instagramu je snadno poznáte tak, že sledují spousty lidí, ale mají málo sledujících a sami nepřidají jedinou fotku. Říkával jsem si, proč vůbec profil mají, když sami nevyfotí jedinou fotku. Odpověď je jednoduchá. Slídí, šmírují, spekulují a nechtějí, aby to bylo vidět. Jenže smůla. Je to vidět. Jsou tak nápadně nenápadní, že to bije do očí. Radím, nechte je napospas jejich vlastním spekulacím a paranoi. A pokud uznáte za vhodné, hlídejte si soukromí. Oni Vás totiž nepřímo učí jedinému: umět pracovat na internetu s vlastním soukromím. A to se Vám může zatraceně hodit!

Narcisové

Tahle skupina mi vždy vykouzlí úsměv na rtech. Tak třeba Petr: gay jak poleno, upnuté slimky, asi používá řasenku ke zvýraznění svého pohledu à la roztomilé štěňátko, které kouše bačkoru a dobře ví, že nesmí. Je zamilovaný sám do sebe a vy jste tady od toho, abyste ho obdivovali. Narcisové jsou mezi muži i ženami. Tento „živočišný druh“ se vyskytuje hojně na Facebooku, ale ještě lépe se mu daří na Instagramu, kde se díky spoustě funkcí může teprve vybarvit. Miluje hlavně focení selfie. Jedno v modrém tričku, jedno v červeném tričku, jedno v pruhovaném tričku a pro jistotu nechybí ani selfie bez trička s pohledem načapaného samečka. Musím einsteinovsky uznat, že v určitém stadiu přepracování jsou tihle „týpci“ lepší rozptýlení než roztomilá koťátka. Akorát, na rozdíl od těch koťátek, je tedy nelajkuju, protože mi přijdou trapní. Zajímavé je, že zatímco odhalený mužský hrudník není považován na Facebooku za problém, tak odhalený ženský hrudník je proti pravidlům. To je pozitivní diskriminace 4% menšiny, Cukrouši! Množí se pak v plné kráse a navíc jsou často bez chlupů! Takže pokud Ti nejde o globální podporu homosexuality, měl by ses zamyslet a hrudníky zakázat všechny. A pak že za to může kvalita pitné vody….

Tak to jsou mé postřehy. Napadá Vás ještě nějaký zajímavý prototyp uživatelů sociálních sítí? Dejte mi vědět! Rád se pobavím a rozšířím si obzory.

PS: Vlastně jsme tady ještě my: on-line markeťáci. Zajímavá skupina. Naše práce na nás bezpochyby zanechává stopy… Ale o tom třeba někdy příště.

Věra Kepková
Content Manager ve firmě WTFdigital, s.r.o.
Komentáře