Čekáme na příchod Mesiáše

Jednoho zářijového víkendu jsem se vypravila na Festival Evolution v pražských Holešovicích. Letošní ročník byl zvláštní tím, že jeho součástí byl i Mini Raw-festival, kde byl vystavovatelem i náš klient, hotel Villa Ritter, který představoval svůj jedinečný koncept detoxikace. Moc jsem se těšila, že si udělám pohodové odpoledne plné zajímavých přednášek, dám si dobré kafíčko a „vdechnu“ nějaké ty mini-raw-vegan zákusečky. Pracovně jsem měla v plánu udělat pro Villu Ritter Stories na Instagramu, takže jsem měla oči otevřené všem zajímavostem, které mi přijdou do cesty.

A že jich bylo… Čím vším se lidé neživí? Věděli jste například, že můžete mít předmět podnikání zaměřený na vyřezávání lžiček ze dřeva? Pán vyřezává různé velikosti lžiček. Fakt jen lžíce, nic jiného. Prý je to jeho řezbářská specializace. Také můžete podnikat s léčivými obrazy, kameny či krystaly. Nebo si založit Nadační fond „Slepice v nouzi“, ke stánku postavit romské děti, které mají naučenou pohádku o nešťastném životě slepiček v halách a chtějí, abyste si od nich koupili vycpanou látkovou slepičku. Více informací je prý na webu. Také umím vyprávět pohádky. Povídám jim o štědrém strýčkovi Googlovi, který hodným neziskovým organizacím rozdává granty… Web jsem si okamžitě našla, zvědavá, zda ho mají optimalizovaný na mobilní zařízení. Výsledek? Web nefungoval vůbec… OK, už chápu. Jak by pravil klasik: „Každý nemůže být pépécéčkař, že?“

Tolik k všeobecné atmosféře na festivalu. A pak jsem ho spatřila… Nejdivnější ze všech divných. Vysoký prošedivělý mužík, který vášnivě debatoval s lidmi na téma zelený džus z divoké trávy. Už samotná postava připomínala stonek trávy a zářivě zelené kalhoty mu fakt sedly. Jmenoval se Piter Caiser a v raw komunitě je znám jako Travní Mesiáš. (#WheatgrassMessiah). Živí se živou stravou a jakýmsi zeleným džusem. Přicházím blíže, vytahuji mobil a v lehkém šoku točím krátké video. To už ke mně přichází ředitelka hotelu. Plná dojmů z přednášky říká: „Pozvala jsem ho k nám do Karlových Varů. Uděláme cooking show. Bude to pecka!“ S úsměvem dodávám: „Tak to si musíme pospíšit, ať je venku ještě tráva a má co šťavit. “

O tři týdny později

Očekáváme příchod Mesiáše. Na Facebooku jsou dvě události a počet zájemců roste. Mesiáš začal první show stojkou na hlavě kvůli prokrvení a nastartování mozkových pochodů, což mělo za následek, že začal místo odšťavňování trávy, kterou nasbíral kolem hotelu, povídat něco o tom, že je světelná bytost a spasitel. Sakra… Překladatelka trošku ztuhla, stejně jako hosté – zvláště ti pravoslavní. Druhá show byla na téma živá strava a vysílali jsme ji live na Instagramu. Tentokrát měl Mesiáš nařízeno od managementu se již nezmiňovat o jeho poslání na planetě Zemi, ale prostě jen ukazovat přípravu raw pokrmů. Bylo to moc zajímavé a naučila jsem se, jak vyrobit zdravé raw pomazánky či puding.

S Mesiášem jsem měla později možnost rozebírat i jiná témata a hovor to byl vskutku zábavný. Třeba debata o kvalitě pitné vody. Zajímalo mě, jak si ji v domácích podmínkách upravovat, aby nebyla tolik cítit po chlóru. Také jsme mluvili o věku Vodnáře a o meziplanetárních změnách, které se dějí. Byla jsem zvědavá, ale současně jsem jeho vnímání světa musela brát trochu s rezervou. Meziplanetární změny totiž nevnímám. Vnímám spíš digitální revoluci, kterou Mesiáš ignoruje. Respektive on chápe, že mít Facebook je důležité pro šíření jeho poslání, ale je líný se tomu věnovat. A co teprve YouTube! A přitom by tam mohl kázat až do aleluja v několika cizích jazycích, které ovládá.

Přes všechno to podivínské chování mu nelze upřít jeho schopnost přežití a okamžité adaptace v prostředí. On vlastně k životu potřebuje jen starý karavan a tři přístroje, z nichž ani jeden není mobil. Vlastní mixer a odšťavňovač a sušičku na chleba. A když v naší zeměpisné šířce uschne tráva? Mesiáš balí kufry a odlétá do Mexika, kde zase může vesele existovat a pít svůj zelený džus.

Jeho životní styl má prý spoustu výhod. Pokud by se třeba ta slavná „digitální revoluce“ vymkla z rukou, tak je vybaven na přežití v přírodě mnohem lépe než my, co se sedíme někde v kanceláři a boucháme do počítače. Ptám se ho, jestli je takový frajer a přežil by bez elektrického proudu. Prý by to nebyl žádný problém. Z elektrických přístrojů má závislost pouze na mixéru, sušičce a odšťavňovači, ale tráva jde i žvýkat. Je to sice náročnější na čas, ale on má času dost. Že mu nepůjde PC a mobil, by ho vůbec netrápilo.

Tak co na něj říkáte? Má se lépe než my nebo ne?