Je libo digitální náhrobek?
27 října, 2015
Blogosféra
26 prosince, 2015
Není to tak dávno, kdy jsem na růžový arch papíru psala dopis Ježíškovi. Krasopisem a za použití barevných pastelek jsem mu psala seznam dárečků, které bych si přála pod stromečkem. Že si mám na prvním místě přát pevné zdraví, protože to je výchozí předpoklad pro jakýkoliv další rozkvět, jasnou mysl, abych dokázala dělat správná rozhodnutí v pravou chvíli, a také misku vtipné kaše, protože s ní je život jednodušší, mi v útlém věku jaksi nedocházelo. Když byl dopis hotový, důkladně jsem ho navoněla dámským FA květinové vůně a dala za okno. Pak už jsem jen čekala a snažila se být trpělivá. Trpělivost je trochu něco, s čím se celý život potýkám, protože bych ráda všechno hned a všichni – s výjimkou těch na Twitteru – mi přijdou strašně pomalí.
Dnes se moje spotřeba papíru hodně omezila a krásné dopisní papíry, které jsem jako malá pečlivě ukládala do šuplíku, už bohužel nemám. Kontakt tužky s papírem jsem omezila zhruba na tvorbu nákupního seznamu jednou za týden a vyplnění daňového přiznání jednou za rok. No, to trochu přeháním. Navíc nedávno jsem si aktivovala datovou schránku, takže neuvidím ani ty milé dámy z finančního úřadu a budu vyplňovat daňové přiznání v národem oblíbeném formátu WTF.
Zpět ale k mému dopisu Ježíškovi. Jak bych takový dopis Ježíškovi napsala v dospělosti? Co bych si přála? Pokud Vás to zajímá, tak čtete dále a vězte, že čtečku knih v mém seznamu nenajdete.
1) Koupím si letenku na druhý konec světa. Protože cestování a poznávání cizích krajů rovná se růst. Úplně poprvé jsem opustila rodnou hroudu na delší dobu v 19 letech. Na nákup letenky si pamatuji doteď. Kousek papírku, který mě přes Londýn dopravil až do Belfastu, kam jsem jela sama na celé dva měsíce do Irska dělat au-pair. Důraz je zde kladen na slovo sama. Myslela jsem, že objevím cizí zemi a naučím se lépe cizí jazyk. Stalo se. Nicméně to byl spíš vedlejší efekt. Nejvíc jsem se totiž tehdy naučila sama o sobě… Jestli si tohle splním? Dávám 80 % a zbytek věřím, že to vyjde.
2) Naučím se pořádně třídit odpad. Pro dobro všech. Plasty zvlášť, papír zvlášť a láhve od vína do bílého kontejneru. A když už jsme u toho, tak není od věci tento přístup aplikovat i na lidi. Nejvíc nám škodí ty plasty. Jsou nerecyklovatelné, příroda se s nimi nepopere ani za sto let a je jich toooolik. Bacha na ně, občas mívají tendenci vypadat ekologicky. Papíru si víc važme. Je ho čím dál tím méně a krásné dopisní papíry už opravdu musíme hledat. A co ty láhve od vína? Zábava je v životě nutností, jenže všeho s mírou. Dokud sklo drží pohromadě, je to dobře. Sbírat střepy z životních kopanců je už o něco horší. Takže třiďme, na tom, co nebo koho máme v našem okolí, velmi záleží. Jestli si tohle splním? Dávám 90 %, protože jsem rok od roku pečlivější…
3) Pořídím si krásný papírový diář. Evernote je prima vynález, ale nějak jsme si nesedli. On byl jak žárlivý milenec. Chtěl mít přehled o všech projektech, termínech a nejraději by vysál i všechny mé nápady ještě dřív, než se zrodí. Jenže já mám ráda prostor pro improvizaci a překvapení! Naštěstí jsme se měli jen na zkoušku, abychom viděli, zda nám to spolu bude fungovat, ale jelikož jsem si často zapisovala někde mimo, tak jsme se nesynchronizovali. Upgrade se tedy nekoná a já už se nemohu dočkat, až si budu vybírat nový diář. Jestli si tohle splním? Dávám 100 % a nevyměknu ani při remarketingové vánoční nabídce.
Ač si surfuji po internetu jako ryba ve vodě, tak mám pořád ráda papír a hlavně knihy. A už vím, co si přečtu příště. Na srazu bývalých spolužáků z vysoké jsem se potkala s Filipem. Ač na sociálních sítích stále panic, dotáhl to z nás akademicky nejdál a má Ph.D. Trochu prý flirtuje s Twitterem, ale zatím to nevypadá na vážný vztah. Nicméně mu vyjde první kniha s názvem „Sociology of Time“ a bude stát na Amazonu celých 67 liber! V mých očích mega úspěch. Takže Ježíšku ještě tohle…
pozn.: WTF formát – odvozeno z anglického „what the fuck“ ( pro ty pomalejší )
