Právo Šária na sociálních sítích?

Do Mediálního kotle jsem nedávno přidala zprávu o vzniku nové sociální sítě kopírující křesťanské hodnoty, která se jmenuje Facegloria. Celý článek o jejích pravidlech naleznete zde. Určitě zajímavý nápad, nicméně o tom, jaký velký bude mít úspěch, stejně rozhodne čas. Já bych jí tedy úspěch přála, už jenom kvůli nastolení jisté rovnováhy, protože sociální síť, která prosazuje islámské hodnoty, už existuje.

Nikdo z vás, předpokládám, není slepý ani hluchý k událostem, které se dějí na severu Afriky. V Evropě jsme zase svědky probouzejícího se nacionalismu, který jde ruku v ruce se sílící pozicí islámu. Vše nasvědčuje tomu, že se ocitáme na prahu náboženské války, která bude probíhat na více úrovních. Určitě zde sehrají roli i sociální média, vždyť jsou krásným odrazem toho, co se děje ve společnosti. A společnost, pokud to vnímáte stejně jako já, se v Evropě i v Africe radikalizuje a vyhraňuje. Národní či náboženská hrdost může přijít a zřejmě přijde zase „do módy“.

Sice se věnuji hlavně marketingu na Facebooku, jelikož tato sociální síť je z hlediska poměru počtu obyvatel a aktivních účtů v ČR nejperspektivnější, ale samozřejmě sleduji i další sociální sítě. A rozhodla jsem se trochu popřemýšlet o sociální síti založené na muslimských hodnotách – Ummaland. Byla založena třemi muslimskými (jak jinak) programátory, kteří se chopili své příležitosti v únoru 2013. Pochopili, že na světě je dostatečné množství muslimů, kteří by rádi sdíleli své životy na vlastní sociální síti. Nemůžeme tedy počítat všechny muslimy, protože například v oblastech, kde se momentálně bojuje, jich zřejmě na internetu tak velké množství nebude.

Počet uživatelů Ummalandu je v současné době něco přes 330 000 a číslo samozřejmě neustále roste.

Fakt, že Facebook nestojí na islámských hodnotách, je nad slunce jasný. Když budu chtít, můžu tam nahrát svou fotku v bikinách v jedné ruce Aperol Spritz a v druhé vepřový řízek. Chápu, že takováto sociální síť A…ovi nevyhovuje. Facebook mi ale takový post nesmaže. (Nebudu-li tedy topless.) Vtipné je to, že Ummaland nabírá své přívržence mimojiné i na Facebooku. Má svou vlastní firemní stránku (a ne jednu), kterou A…h zřejmě nevidí. Jako marketér se musím ptát: Jaký asi mají budget na reklamu? Podle slov jednoho ze zakladatelů, kterým je Maruf Yusupov, není na marketingové aktivity vyčleněný žádný budget. Tvrdí, že o růst se jim postará sám A…h. Aha, to mě nenapadlo… Více zde..

S A…hem mám jednu nepřímou zkušenost. Když jsem studovala ve Francii, měli jsme ve třídě hned několik muslimů. Nejortodoxnější byl Mohammed. Holkám se do očí ze zásady nikdy nedíval, o to víc se ale díval do výstřihu. Na přednášky chodil sporadicky, často si něco pro sebe drmolil a o Ramadánu si chodil jídlo aspoň prohlížet do školní jídelny. Když přišlo zkouškové, všichni jsme se drtili, jen Mohammed se intenzivně modlil –  místo pětkrát denně, jak velí Korán, tak aspoň desetkrát. Roztáhl si na to vždy obřadně kobereček s motivem mešity, poklekl směrem k Mekce a bylo. Když mu kdosi řekl, že by se měl více učit, jen odpovídal, že A…h se o to postará. Hádejte, jak dopadl. Správně! Neudělal ani semestr… A jaké jsme si z toho ve třídě vzali poučení? Že spoléhat se na A…a je blbost! Ale zpět k Ummalandu. Yusupov možná tvrdí, že Ummaland žádné bohaté sponzory nemá, ale ruku do ohně bych za to nedala. Vy ano?

Teď už zbývá jen sledovat, jak rychle poroste Facegloria. Bude také hledat přívržence na Facebooku, kde jsou v uvozovkách spousty oveček, které čekají na tu správnou „call-to-action“? Odešli byste z Facebooku a přidali se k jakkoliv vyhraněné sociální síti? Čím by Vás musela zaujmout? Pište mi do komentářů na Facebooku.

PS: Boží jméno budiž vytečkováno, neboť nemuslimovi nepatří do úst ani do pera. Navíc je mi znám osud nebohých satiriků z francouzského deníku Charlie Hebdo :-).