Modrá generace

Někdy se jim říká Havlovy děti, jindy generace Y, já si dovoluji použít originálnější název – „modrá generace“. A o kom, že se to vlastně bavíme? Jedná se o lidi, kteří se narodili v letech 1980 až 2000. Jsou poslední generací svého druhu, která si ještě užila dětství v pravém slova smyslu, hrála si hodně venku, ale s internetem už studovala. Jak by pravil satirik: „Jako děti koukaly na Šmouly, jako dospělí koukají do Facebooku. Pokrok prostě nezastavíš.“

Modrá generace je vůbec zajímavá. Je první, která vyrostla obklopena moderní technologií,  používat ji je pro ni naprostá samozřejmost, asi tak jako čištění zubů. Zatímco jejich rodiče se s technickými vymoženostmi museli naučit zacházet, oni už si nedovedou představit život bez Facebooku, YouTube a spousty „vymazlených“ aplikací, které budí dojem, že svět funguje na jedno kliknutí myší. A on fakt docela funguje, já si to tedy určitě myslím a nebudu sama. Jen si někdy uvědomuji, že ke spoustě skvělých věcí internet nepotřebujeme (posezení s přáteli, večerní veget ve vaně nebo procházka na Petřín…). Ať si každý doplní to svoje.

Zajímavé je všimnout si, jak modrá generace změnila pracovní trh. Na serveru iDnes jsem nedávno zaregistrovala článek o nastupující trendech, které formovala právě tato generace. (http://bit.ly/1DNLKeq) Článek stojí za to přečíst celý. V kostce řečeno – tato generace chce větší pracovní flexibilitu, možnost práce z domova a firemní kulturu založenou na důvěře. Škoda jen, že většina firem uplatňuje stále spíše otrokářský přístup a na tohle prostě nemají tabulky. Jenže klima se mění, pomalu, ale jistě.

Názor Terezy Brychnáčové, senior HR specialistky ve společnosti Bright HR, jen potvrzuje tuto teorii: „Generace Y jako potenciální kandidáti pro zaměstnavatele jsou dynamičtí, ambiciozní mladí lidé zvyklí žít stejně rychlým a nabitým životem, jak se vyvíjejí informační technologie. Očekávají od zaměstnavatele maximální flexibilitu, ale sami (téměř) žádnou nenabízí. Chtějí málo práce za hodně peněz, každoroční kariérní i platový růst, jako samozřejmost berou možnosti home-office a nepřeberné množství firemních benefitů.“

Objevil se také termín „digitální nomád“, což je člověk, který vydělává peníze prací on-line, a tudíž má možnost hodně cestovat a poznávat nové kraje. Pokud potřebujete k práci jen počítač a připojení, tak proč sedět doma na kanapi, že?

Co se volného času týče, i tam je změna patrná a proměnily se i cestovní zvyklosti. Já nevím, jak vy, ale já bych do hotelu, který nemá wi-fi, nejela. A pokud bych se tam nějakým nedopatřením ocitla, hledala bych nejbližší Starbucks, kde mají wi-fi pro klienty zdarma. A vůbec, co se hotelů týče, jsou mi čím dál tím méně sympatické. Objevila jsem stránky www.airbnb.com, které nabízejí ubytování od místních na celém světě, ať už chcete jet kamkoliv. Ale třeba pronajmout si byt v samém centru metropole přímo od majitele vás vyjde levněji než samotný hotel a rychlé wi-fi připojení je samozřejmostí.

Generace Y už má svého nástupce – generaci Z. Pro ni už bude život bez internetu úplné sci-fi a všechny problémy bude zřejmě řešit pouhým klikáním. Máme se tedy na co těšit, takže hlavně ať nám nevypadne elektřina. Bez ní bychom se už nemohli podívat ani na ty Šmouly na VHS kazetách.