AI mi napsala milostný dopis
14 března, 2023
Satira: Cílíme reklamu na 41. pohlaví
25 srpna, 2023
AI mi napsala milostný dopis
14 března, 2023
Satira: Cílíme reklamu na 41. pohlaví
25 srpna, 2023

Netflix jsem dlouhou dobu ignorovala, ale když přišla tzv. pandemie a byli jsme nuceni trávit více času doma, podlehla jsem. V této době Netflixu podlehlo hodně lidí, hodnota akcií těchto firem na burze raketově vzrostla, stejně tak jako akcie různých komunikačních platforem typu Skype, Zoom atd. Těmto firmám se velmi dařilo a daří, získaly velké množství nových příznivců a upevnily svou sféru vlivu.

Netflix nyní konzumuji mnohem méně, přeci jen si pracovně užívám obrazovky až až. Pořád mi ale chodí novinky do e-mailu. Občas je otevřu. V podstatě mě zajímají dva druhy pořadů. Jedno jsou rom-com pro ženy, v nichž už od začátku víte, jak to dopadne, ale stejně se na to díváte. Pak to jsou dokumenty, buď ty o přírodě („Barack Obama a národní parky“ je pecka!), anebo o slavných osobnostech.

Jedno odpoledne si takhle piju kafíčko a prokrastinuji u novinek z Netflixu a zaujme mě název série „Queen Cleopatra“, přidám si ji tedy na svůj seznam s tím, že si to večer pustím. Dostala jsem se k tomu až za týden, ale podivovala bych se asi stejně nad výběrem herečky, která ztvárnila hlavní postavu. Kleopatra, byť narozená v Egyptě, měla přeci řecké předky, říkám si. Matně si vybavuji, jak ji ztvárnila Elizabeth Taylor. Pokud se tedy jedná o historický dokument, mělo by to být historicky správně. Samozřejmě jsem začala googlovat a to už na mě vyskakovalo rozhořčení nejen diváků, kteří se těšili na zpracování jejího života, ale všimly si toho i velké internetové servery, např. Le Guardian, Forbes. Třešničkou bylo jedno z historicky nejhorších skóre na RottenTomato – 3 %. Nejde o barvu pleti hlavní protagonistky, jen ať je Kleopatra třeba indiánka, ale pak to nemůžeme nazývat historickým dokumentem, ale třeba fikcí nebo komedií.

Je tohle snaha o další BlackWashing? Asi ano. Nebylo by to poprvé. Existuje několik případů, kdy herci tmavé pleti hráli v historických filmech postavy, které neodpovídaly skutečnému narativu, např. Adrian Lester jako rytíř ve filmu „Marie, královna skotská“, nebo ještě větší bizár byl Idris Elba jako viking. Jako kdyby tuhle šaškárnu měl Netflix zapotřebí. Bylo by přeci jednodušší vzít významnou historickou osobnost tmavé pleti a natočit o ní pěkný a zajímavý dokument. Win-win na všechny strany.

Možná na tohle máte jiný názor než já, možná si myslíte, že je to v pořádku měnit historii a že o nic vlastně nejde. Já tuto snahu zaznamenala i u nás, nedávno např. v proslovu našeho pana prezidenta na pietní akci k výročí druhé světové války v Terezíně. Nemusel to být zlý úmysl. Některá média uváděla, že se přeřekl. Anebo nepřeřekl a žije v představě, že jsme 18. spolkovou zemí Německa. V mnohém jsme si polepšili, reprezentuje nás v zahraničí důstojně, to je pravda. Co se týče domácí politiky, musíme se smířit s tím, že trenky jsou pryč, ale guma asi zůstala. Přitom historie je jedním z našich největších učitelů a měli bychom si ji pamatovat. Protože když si jí nebudeme pamatovat, budeme nuceni si ji zopakovat. Takhle nějak to přeci řekl Winston Churchill.

Můžete souhlasit, nebo mi oponovat, ať se jedná o volbu prezidenta, nebo rádoby dokument o Kleopatře. Sociální sítě už se postarají o vyostření názorů. Dle profesora Jiřího Horáčka, předního českého psychiatra a neurovědce, to mají „v povaze“ a uzavírají lidi do názorových bublin. Zajímavý rozhovor na toto téma zveřejnil týdeník Echo24.

Cituji: „Nejistota a sociální sítě rozkládají mozky. V nejistotě jsou lidé mimořádně snadno manipulovatelní. Velmi potřebují něčemu věřit. Lidé jsou obětí té situace a podmínek, do nichž se dostali. Výsledkem je masová víra v konspirační teorie, názorová polarizace a vzájemné vzdalování různých skupin ve společnosti,“ říká profesor Jiří Horáček.

Facebook, LinkedIn a další to ze dne na den nezabalí, takže si musíme na polarizaci zvyknout. Je to škoda, stačilo by změnit nastavení. Když už všichni do těch telefonů koukáme, tak ať nám slouží k dobrým věcem a tvorbě lepší společnosti. Myslím si, že s technologií je to úplně stejné jako s penězi. Nekazí charakter, pouze ho ukazují.

Co bude s Kleopatrou dál? Jsme svědky klasického vyostřování situace. Rádoby dokument Kleopatra nabírá díky médiím zajímavé obrátky. Všimla si toho i egyptská vláda a přemýšlí o zakázání Netflixu v Egyptě. Ne jednoho problematického dokumentu, ale rovnou celého Netflixu! Proč konflikt nestupňovat, že? Pár dní poté to vypadá, že to vyřeší peníze. Sankce jsou v této době moderní, takže 2 miliardy dolarů to spraví…

Věra Kepková
Věra Kepková
Online Marketing Manager ve firmě WTFdigital, s.r.o.

2 Comments

  1. Ivana napsal:

    Vidím to podobně, i když na Netflix nekoukám, ale co z něj padá, o tom přece jen nějaký přehled mám. U některých seriálů jsem ochotna to se skřípěním zubů překousnout (Zaklínač kupříkladu, nebýt těch multikulturě trapných vložek v podobě nacpaných černošek i tam kde nemusí být, byl by to naprosto skvělý seriál) a ty snahy o vecpání osob temné pleti a neevropských rysů do historicky známých postav mě taky štvou. A je mi jedno jestli jde o dokument nebo film, inspirovaný tou dobou. Anna Boleynová nebyla černoška. Ani Kleopatra nebyla černoška. – Ale čím houšť, tím líp. Ona se ta vlna nevole bude zvedat s každým nacpaným černošským týpkem do role, která je původně evidentně bělošská. (Vadilo by mi to i kdyby je cpali na místo japonských císařů nebo indiánských náčelníků. )- Co se týče výroků u Terezína, hodně smutný zjev. Ale zaujala mě ta myšlenka, že už jsme prakticky částsí Německa, když už na nás shazuje tu vinu za koncentráky. Skvělé. Ještě německé platy a bylo by to přece jen víc redy. – Nebo radši ne.
    Na vašem blogu jsem nebyla, ale jsem ráda, že se pořád ještě nachází kriticky smýšlející lidé. Kterým není fuk úplně všechno, co se jim předloží.

    • Věra Kepková napsal:

      Dobrý den,
      děkuji za komentář. Věřím, že nejsem jediná, koho tohle štve. Jen nevím, jestli lidé v dnešní době mají sílu něco proti tomuto trendu podniknout. Kolem sebe vidím takové 2 skupiny. Převládají ti, kteří se chovají velmi konzumně, většinově, řeší hlavně svůj nákupní košík, který je sice vyjde dráž, ale nějak bylo nějak bude. (Budoucí potrava pro AI, ta si s nimi udělá co bude třeba a oni se toho ani nevšimnou.) Pak je menší skupina, která si sice toto dobře uvědomuje, protože pořád používá vlastní mozek, ale bývá lapena v síti každodenních povinností, nemá na nic jiného moc kapacitu a často je rozhodne jít s hlavním proudem. (S nimi to AI bude mít těžší.) Bylo by prima, kdyby lidé trochu víc prozřeli… VK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *