
Emojis
3 června, 2016
Muzeum internetových fosilií
13 září, 2016Lyricko-epická výpravná báseň do supermarketu:
ROHLIK.CZ
Pro rohlík jedu přes půl města.
Nevede k nákupům i jiná cesta?
Beru si košík a vytáhnu seznam.
Zas to přestavěli, tak to tu neznám!
Kde je rohlík, kafe nebo mouka?
A proč ta pokladní tak divně kouká?
Už vidím rohlíky, maso i kolu.
Naplním košík a chci rychle domů.
Dětičky čekají, co taťka přinese,
on zatím jak debil u chlaďáku klepe se.
Pak stojím u kasy, je to tak na hodinu.
Nechci tu čekat, chci mít čas na rodinu.
Zvoní mi telefon, displej ukazuje Toma.
Sedí už v hospodě, nákup má dávno doma.
Kde jsi?
Já se šel vyvenčit a teď sedím v hospodě.
Mám třetí pivo, jsem úplně v pohodě.
Říkám mu: Tomáši, jak ty to děláš?
Kupovat rohlíky ty přeci čas nemáš.
On se jen usměje a řekne zvesela:
Chodit do supermarketu?
No, (ty vole) to už se nedělá!
Zapni si internet a čekej revoluci,
dají ti jídlo ve dne i v noci.
Nákup si naklikáš, dáš dopravu k tomu,
oni ti objednávku přivezou až domů.
A hlavně si pamatuj:
Buď chodíš pro rohlík,
nebo Rohlík.cz přijde k tobě.
Buď žiješ v pravěku,
nebo v digitální době!