(A)sociální sítě

Ve společnosti v poslední době převládl kulturně perverzní názor, že musíme mít profil na nějaké sociální síti. Kdo nemá, jako by nebyl. Mám ve svém okolí pár lidí, kteří pořád statečně odolávají, ale kdo ví, jak dlouho jim to ještě vydrží. Se zvýšeným zájmem tuto skupinu pozoruji…

Můj osmdesátiletý děda to bez Facebooku asi už zvládne, ale šedesátiletá teta neodolala a občas se připojí. Je známo, že Facebook již testuje posílání peněz. Otázka tedy zní: „Jak dostat na Facebook či jinou sociální síť jeho zaťaté odpůrce?“ Pro odpověď nemusíme chodit daleko. Začněte jim přes profil vyplácet třeba důchod nebo roční bonus a uvidíte ten šrumec. Vypukne panika, začne se aktivně hledat nějaký viník, což stmelí společnost k nějaké akci typu stávka či demonstrace. Až si sedne prach, tak začne fáze adaptace a rekvalifikace pod záštitou EU a rovných příležitostí. Mimochodem na tom vydělá nějaká Kepková, jejíž online kurz o Facebooku se už pomalu stává internetovou fosílií, protože od doby svého vzniku nebyl updatován. Ale pro začátečníky na Facebooku bude pořád dobrý…

Ne. Nebojte, tohle se nestane. Ráda pouštím uzdu své fantazii a navíc si musíme počkat na výsledky těch testů!

Sociální sítě mají kopec dobrých vlastností, ale najdou se i ty negativní. Když pominu další zbytečné vysedávání u počítače, tak je tu hrozba, že se z vás díky sociálním sítím stane paradoxně asociál. Nejde jen o Facebook. Sítě vyrostly jak houby po dešti. Každá záliba, koníček či hobby má na internetu svoji komunitu a snaží se síťovat. Smysl některých z nich je minimálně k pousmání, ale přesto existují a mají své příznivce.

Tak třeba zakladatelé sociální sítě Tagacat si řekli, že dost bylo koček na Facebooku a že by si tito bezesporu roztomilí chlupáči zasloužili svou vlastní komunitu. Inspiraci nasáli na Instagramu. Momentky koček se ostatně dělají nejjednodušeji mobilem. I tak si myslím, že „kočičáci“ to mají „u vocasu“, jak vypadají na profilovce, zato páníčkové se vyřádí. Jakožto kočkomil oceňuji tento nápad, ale nejsem v důchodu ani nezaměstnaná, abych na tohle měla čas. Když vezmete v úvahu, že polovina Američanů nemá práci a je závislá na potravinových lístkách, tak nedivím se, že Tagacat, Catster nebo Dogster mají tolik příznivců.

Už jste slyšeli o sociální síti Fubar? Tak pokud jste zapřísáhlý barový povaleč, kterému už dosluhují játra, a chcete se seznámit se sobě podobnými, udělejte taky něco pro sebe a založte si profil. Zřejmě nebudete v konečném důsledku ani tolik chlastat, drinky jsou pouze virtuální. Když máte dost, vždycky můžete koupit drink kámošovi nebo hezkým holkám, na které Vás tam ostatně lákají. Mají tu i vlastní peníze. Jeden známý, programátor, asociál a autista (přesně v tomto pořadí) na Fubar nedá dopustit. Prý chce mít aspoň pocit, že zajde do hospody. Tak to tedy bravo.

To u nás, v české kotlině, nemáme na tvorbu vlastních a podobně „originálních projektů“ moc čas. (Nevěřím, že Češi nemají nápady.)  A pokud už ten čas najdeme, tak se snažíme síťovat smysluplně. Možná už znáte ženskou síť Ženy s.r.o., která z Prahy expandovala do dalších regionů. Díky mé přešikovné kamarádce Jitce Kubínové nedávno otevřela kancelář v Rychnově nad Kněžnou. Jakožto milovníka cestování mě také zaujala sociální síť pro cestovatele Country Pic, což je projekt ryze český, sdružující jak profesionály z cestovního ruchu, tak vášnivé cestovatele. Krásné fotky, videa a samozřejmě cestovatelské tipy.

Víte o nějaké nově vznikající sociální síti u nás v Česku? Napište mi. Zajímá mě to!