Vyzkoušela jsem Tinder !

„Už je tu zase to pitomý jaro, ptáci řvou a kytky smrdí…..“ Tak zpívá Ivan Mládek ve svém známém hitu. Jenže pryč jsou ty doby, kdy jsme si jako děti školou povinné užívali rozkvetlou přírodu a voňavé kytičky. Nicméně příroda na nás pořád působí. A to se projevuje i v digitálu. Kdysi dávno, když jsem ještě studovala, jsem měla krátce brigádu v seznamovací agentuře. Na jaře bylo vždycky práce tak nějak více. Jenže teď už seznamky tak, jak jsme je znali, „nefrčí“. Teď je doba Tinderu.

Pro ty z Vás, kdo tento nový způsob seznamování ještě neznáte, jen krátce vysvětlím, že se jedná o seznamování na základě GPS polohy. Aplikaci si jednoduše stáhnete do mobilu, propojíte s Facebookem a pak už se jen rozhlížíte, kdo projde kolem a chce se také seznámit. Pro otrlé? Možná. Efektivní? Určitě. Ale zatím vlastně ani já sama pořádně nevím, do čeho jdu. Jedno je jisté. Doba je rychlá a nikdo nechce ztrácet čas. A to se týká i seznamování.

Ne že bych si touto cestou chtěla hledat nového partnera, to ani náhodou. Spíš jsem od přírody tvor zvědavý, a tak jsem si řekla, že to vyzkouším. Muži, ke kterému jsem před časem romanticky vzplála, jsem to sice oznámila, ale buď dělal, že to neslyší, nebo měl příliš mnoho práce. Nicméně mám od začátku jasno v tom, že se opravdu seznamovat nechci a že jde jen o experiment.

OK, tak mám tedy stažený Tinder a říkám si, kde bych mohla začít „číhat“ na první vzorek. Na Tinderu je České republice přihlášeno už 100 000 lidí. Řekla bych, že převážná většina z toho bude v hlavním městě, takže to mám jednoduché. Vytipovala jsem si tři místa, kde bych mohla začít aplikaci testovat. Na Václavském náměstí U koně, protože se jedná o samé centrum Prahy. Dále na Petříně, protože už v klipu Lucky Bílé „Láska je láska“ toto místo hrálo svou roli. A za třetí bych měla zkusit asi nějaký podnik barového typu v centru města. To ale není úplně můj styl, tak to možná ještě přehodnotím.

Dne 2. 3. 2015, 13:00 hodin, Václavské náměstí – U koně. Tinder hlásí, že v okolí se nachází 25 potenciálních zájemců o rande večer. Pravda, jsou to většinou cizinci. Díky Facebooku hned vidím, jak vypadají. Pokud bych měla zájem, můžu dát pomocí aplikace znamení a pak už jen stačí, aby protistrana udělala to samé, a je ruka v rukávě. Vybírám si náhodně jednoho Angličana a začínáme si chatovat. Je to tak snadné, že mě to vyděsilo. Záhy se ovšem ukazuje, že mu půjde jen o „to jedno“. No, jasně, říkám si, je tu na pár dní a chce si užít. Loučím se s tím, že se jedná o experiment, a nechávám své tindrování raději pár dní uležet.

Dne 9. 3. 2015, 14:00 hodin, Petřínská rozhledna. Tinder hlásí 7 potenciálních adeptů, z toho 5 Čechů. Zaplavila mě hrdost, že nejsme jako národ pozadu a že je to lepší než na „Václaváku“. Netrvalo ani 5 minut a už jsem si chatovala s dvacetiletým klukem, který mě chce pozvat na zmrzlinu. Tak to je odvaz! Mám prý pěknou fotku a v reálu to také není úplně marný. V lehkém šoku z jeho bezprostřednosti souhlasím. Omrknu aspoň balící techniku dnešní mládeže.

Jde na to pěkně digitálně. Líbí se mu můj mobil a vyzvídá, zda mám iPad. Zajímá ho, jak pařím. Povídám, že na bílé suché. Chyba. Myslel hru. Míjíme se. Zaplavilo mě jakési hloupé učitelské nutkání, že bych mu měla poradit jak na holky. Ale co já o tom vlastně vím??? Dávno mi už není 18 a třeba by tahle konverzace na nějakou jinou zabrala. V duchu docházím k závěru, že muži jsou v tomto věku citliví na kritiku, tak přeci je nezačnu poučovat. Do baru v centru města už testovat nejdu. Nemám na to ty pověstné „koule“ a výsledek dokážu odhadnout.

Ze svého experimentu vyvozuji závěr, že Tinder je obecně dobrý na seznamování s novými lidmi, ne nutně opačného pohlaví. Pokecala jsem si i s holkama. Jsem zvědavá, s čím se Facebook spojí příště. Možná nějaké aplikace na pouliční networking? No, bůhví, jak by to v Čechách dopadlo…